Financování obnovitelných zdrojů jako každá dlouhodobá investice vyžaduje jasně dané podmínky

„Stabilní a transparentní podnikatelské prostředí je základem úspěchu každého podnikatelského projektu, u obnovitelných zdrojů to není výjimkou. Takové prostředí by mělo investorům umožnit dlouhodobé investice bez radikálních změn,“ říká Martin Dratva, Fund Manager Nova Green Energy.

Registrujete nárůst zájmu o obnovitelné zdroje?

Jednoznačně roste zájem a s ním i podpora investic do sektoru obnovitelných zdrojů. Každá ze zemí má zájem rozšiřovat a podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů a zvolila si k tomu svůj vlastní přístup. Některý vedl k cíli rychleji za cenu negativních dopadů do image zelené energetiky, některé státy spíše vyčkávaly a nyní využívají dramatického poklesu investičních nákladů do technologie fotovoltaiky. Evropská unie je obecně velkým podporovatelem obnovitelných zdrojů a v roce 2020 představila ambiciózní plán, jehož cílem je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, takzvaný Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu). EU vyčlenila na realizaci tohoto plánu více než jeden bilion eur.

Když jste zmínil podporu, jak vypadá u nás a v okolních zemích?


Dovolím si hovořit o zemích v uskupení visegrádské čtyřky a začnu Polskem, jež se vydalo cestou zelených certifikátů a aukcí, které se zdají být zajímavým a propracovaným systémem založeným na tržním principu. Česko a Slovensko využívají systému minimálních výkupních cen (ČR na 20 let a eskalovaných inflací, SR na 15 let bez eskalace). Česká republika takto podporovala velké instalace do roku 2010 a Slovensko do 30. června 2011. Maďarsko zahájilo podporu jako poslední z V4 formou minimálních výkupních cen (takzvané KÁT licence a později METÁR) a nyní přechází na aukce. V Maďarku se stavějí stovky megawattů solárních elektráren, kdy výkupní ceny elektřiny jsou jen o třetinu nebo polovinu vyšší než ceny tržní. Ceny tedy nejsou tak vysoké, jako tomu bylo v ČR a na Slovensku v letech 2009 až 2011.

Myslíte si, že je možný rozvoj obnovitelných zdrojů bez státní podpory? Rozvoj založený pouze na tržním mechanismu?


Ano, v některých zemích to tak funguje a je to jediný dlouhodobě udržitelný směr a způsob podpory, pro který se musí vytvořit i odpovídající právní rámec. Co máte právním rámcem přesně na mysli? Stabilní a transparentní podnikatelské prostředí je základem úspěchu každého podnikatelského projektu, u obnovitelných zdrojů to není výjimkou. Takové prostředí by mělo investorům umožnit dlouhodobé investice bez radikálních změn. Je to první a kardinální předpoklad rozvoje investic do obnovitelných zdrojů energie.

Ovlivňuje onen právní rámec výnosy investorů?


Samozřejmě, v případě, že dojde na sektorové zásahy ve smyslu solární daně nebo snižování výkupních cen. V České republice tomu odpovídají například diskutované překompenzace, na Slovensku takzvaný G-tarif či repowering. Toto se pochopitelně negativně projeví na výnosech, ale také na atraktivitě celého odvětví, což může způsobit nižší zájem o vstup a investice. V našem fondu pracujeme vždy s několika scénáři, na jejichž základě tvoříme portfolio, které je diverzifikováno jak regionálně, tak technologicky, aby došlo k maximálnímu ošetření rizika.

Jak přistupujete k rozšiřování investic v oblasti obnovitelných zdrojů?

Zaměřujeme se na diverzifikovaný přístup. Investujeme do podporovaných investic, ale také do projektů na ryze tržní bázi. Zde mohu uvést příklad našeho projektu v maďarském Csabrendeku, kde nyní stavíme naší největší fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 28,5 MW s podporou na bázi výkupních cen (takzvaná KÁT licence). Vstupujeme také do pilotních projektů, které jsou založeny na tržním principu. Abych nemluvil pouze teoreticky, uvedu příklady, které mohu demonstrovat na našich projektech. S naším zeleným fondem Nova Green Energy máme jasnou strategii a vizi k využití objektů. Ať už se jedná o obchodní centra, administrativní budovy nebo o průmyslové parky, které patří sesterskému fondu Nova Real Estate. I přes byrokratické průtahy a bariéry či celkově zkostnatělý systém plánujeme vybudovat fotovoltaické elektrárny na střeše průmyslového parku v Trenčíně a obchodního centra Orlice v Hradci Králové. Veškerá elektřina vyrobená ve zdroji bude přímo spotřebovaná v rámci objektů. Tam, kde elektřinu vyrobíme, ji i spotřebujeme. Do distribuční sítě nebude dodávána žádná elektřina a nebude tedy docházet k přetokům, které by velmi teoreticky mohly způsobit narušení chodu a stability distribuční soustavy. Vzhledem k aktuální situaci na Slovensku, takzvanému stop stavu, který je považován za protiprávní, nemůžeme využít plnou kapacitu střechy. Momentálně zvažujeme pilotní projekt na 0,5 MW. Ovšem hned, jak to právní situace dovolí, jsme připraveni na rozšíření projektu. Tato instalace zdroje je plně v souladu s cíli Evropské unie v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie pro roky 2021–2030.