zpět na všechny články

V době nízkých úroků vzrůstají vklady do nemovitostních fondů

média24. 7. 2019
Sdílejte:

Pomocí fondů se investoři stávají spolumajiteli obvykle komerčních nemovitostí, jako jsou kancelářské budovy, nákupní centra, logistické či průmyslové parky.


V době přetrvávajících nízkých úroků v bankách pokračuje růst obliby realitních fondů. Ty umožňují investovat do větších nemovitostí, nikoli pouze do jednotlivých bytů nebo činžovních domů. V obou případech ale platí, že výnos tvoří příjmy z nájmů.

Pomocí fondů se investoři stávají spolumajiteli obvykle komerčních nemovitostí, jako jsou kancelářské budovy, nákupní centra, logistické či průmyslové parky. Realitní fondy tak nabízí alternativu k přímému nákupu investičních nemovitostí. Fondy sdružují peníze od více osob a mohou nakupovat objekty v hodnotách od desítek milionů korun. Některé se zaměřují také na rezidenční areály s nájemními byty či zemědělské pozemky.

Hospodářské noviny ve spolupráci s Institutem strategického investování (ISTI) při pražské Vysoké škole ekonomické od loňska provozují specializovaný webový portál Investujme s přehledem nemovitostních fondů, které aktivně hledají investory na českém trhu. Web pravidelně zveřejňuje žebříček Top realitní fondy HN. Ten sleduje výkonnost dvou typů těchto investičních nástrojů: fondy pro širokou veřejnost a fondy zaměřené na movitější investory (fondy kvalifikovaných investorů − FKI). Portál také přináší přehled dluhopisů, které vydávají tuzemské developerské společnosti s cílem získat finance pro svůj byznys. Od letošního roku portál zveřejňuje žebříčky realitních fondů po čtvrtletích. Dosud byly publikovány přehledy za celé kalendářní roky 2017 a 2018.

Top realitní fondy v Česku za 1. čtvrtletí 2019

Mezi loňským a letošním březnem dosahovaly retailové realitní fondy zařazené v žebříčku Top realit­ní fondy HN výnosů od 2,97 do 10,35 procenta. V případě FKI se výnosy ve stejném období pohybovaly mezi třemi a 11,33 procenta. Realitní fondy na rozdíl od jiných akciových nebo dluhopisových fondů snižují rizikovost investice tím, že jsou vlastníky nemovitostí. Jde ovšem vždy o rizikovou investici ve srovnání s bankovními vklady, na něž se vztahuje pojištění do výše 2,5 milionu korun na jeden účet. V době, kdy bankovní úroky často nepokryjí ani průměrnou míru inflace, nabízí realitní fondy zajímavé zhodnocení. V červnu vzrostly spotřebitelské ceny v průměru o 2,7 procenta proti stejnému měsíci loni.

I proto roste podle analýzy ISTI od roku 2012 objem peněz vložených investory do realitních fondů strmým tempem. "K 31. březnu dosáhl zhruba 32,6 miliardy korun, zatímco před pěti lety to bylo pouze 4,5 miliardy, tedy zhruba sedmkrát méně," říká David Mazáček, ředitel ISTI, který působí na Fakultě financí a účetnictví VŠE.

Stejně jako jednotlivci mohou také fondy pro investice spolu s penězi od svých podílníků použít bankovní úvěry. Na konci března dosahovala nejvyšší míra zadlužení proti hodnotě majetku u FKI zařazených v žebříčku 63 procent, což je o čtyři procentní body méně než na konci roku 2018. Ve skupině retailových realitních fondů byla ve stejném období nejvyšší míra zadlužení 52 procent, zatímco na konci loňska činila 53 procent.

Fondy zahrnuté v žebříčku v současnosti vlastní nemovitosti v hodnotě převyšující 73 miliard korun, uvádí Mazáček.

Domácím realitním fondům pro širší veřejnost svěřilo peníze již více než 140 tisíc klientů. U FKI, jež se mohou zaměřit na rizikovější investice s potenciálně vyšším výnosem a požadují vstupní investici alespoň milion korun, jde o necelé dvě tisícovky osob.

Jednou z novinek v čerstvém žebříčku je přehled vstupních poplatků, které fondy účtují jako procento z peněz vložených investory. Fondy také obvykle účtují další poplatky: obhospodařovatelský, výkonnostní či výstupní. Celková výše poplatků se u jednotlivých fondů liší a některé z nich fondy účtují jen za určitých, předem daných podmínek. "Základní je vstupní poplatek do fondu, který účtuje většina fondů, výstupní poplatek je pak obvykle spojen se situací, kdy investor fond opouští dříve, než je daná doba investice," vysvětluje Mazáček.

V následujících čtvrtletích se chystá žebříček přinést detailnější přehled poplatků jednotlivých fondů. Z přehledu k 31. březnu vyplývá, že vstupní poplatky u retailových fondů se pohybují od 1,5 do pěti procent. U FKI dosahují až 3,1 procenta za vložené investice, některé tento poplatek v případě vyšších objemů investic vůbec neúčtují.

https://archiv.ihned.cz/c1-666...