Základní členění investičních fondů

ISIF zavádí nové členění investičních fondů. Z pohledu typu investorů fondy dělíme na:

structure

Fondy kolektivního investování jsou určeny pro drobné investory z řad veřejnosti (někdy se proto nazývají retailové fondy) a z důvodu vyšší ochrany drobných investorů jsou výrazně více regulovány a omezeny ve svých investičních zaměřeních.

Fondy kvalifikovaných investorů jsou naopak určeny profesionálním investorům z řad institucí a zkušených fyzických osob a vyznačují se nižší regulaci a výrazně širšími možnostmi jejich použití pro různé investiční záměry a strategie.

Tyto fondy mohou dále existovat buď v podobě otevřené anebo uzavřené:

  • Otevřený fond umožňuje průběžné vstupovat a vystupovat investorům za podmínek definovaných legislativou a statutem fondu.
  • Uzavřený fond se naopak po získání kapitálu od investorů uzavře na dobu definovanou statutem fondu.

Fondy kvalifikovaných investorů (FKI)

Novela č. 224/2006 Sb. zavedla rozlišování speciálních fondů určených pro veřejnost a pro kvalifikované investory a v návaznosti na to zavedla speciální fond kvalifikovaných investorů a po vzoru lucemburské a německé úpravy (FKI je obdobou lucemburského Specialized Investment Fund). FKI je určen zkušeným investorům z řad institucí, jako jsou například pojišťovny, penzijní fondy, banky, asset manažeři, investiční zprostředkovatelé apod., a z řad fyzických osob majících zkušenosti s investováním a splňující minimální úroveň vstupní investice 125 000 EUR.

Fondy kvalifikovaných investorů jsou efektivní možností pro uskutečnění širokého spektra různých investičních záměrů od finančních aktiv přes nemovitosti až po komodity nebo umělecké předměty. Mohou mít formu jak podílového fondu, tak investičního fondu s vlastní právní subjektivitou. Každá z forem vykazuje odlišná procesní, regulatorní, daňová i účetní specifika.

FKI je oproti retailovým fondům méně regulovaný a z hlediska investičních záměrů a strategií, navíc skýtá mnohem širší využití. FKI je tedy vhodný pro investice např. do:

fki

FKI lze konstituovat v různých právních formách v závislosti na konkrétních parametrech zamýšlených investic, představách investorů apod., standardně v podobě:

  • Právnická osoba (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, evropská společnost a družstvo)
  • SICAV (akciová společnost s proměnným základním kapitálem, umožňující zřizovat podfondy, které jsou v rámci jednoho SICAV majetkově odděleny a umožňují tvořit různá portfolia, v různých měnách, různými investory apod.)
  • Komanditní společnost na investiční listy
  • Podílový fond
  • Svěřenecký fond

FKI lze zakládat jako samosprávné fondy (platí pouze pro některé formy) nebo obhospodařované (viz. Obhospodařování – odkaz) a dále jako uzavřené i otevřené.

Rádi Vám detailně představíme jednotlivé formy fondů a možnosti jejich využití. Kontaktujte nás.

Legislativa a historie

První zákonná úprava kolektivního investování vznikala již v letech 1991–1992. Její přípravy vyvrcholily přijetím zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, který nabyl účinnosti dnem 29. května 1992. Zákon č. 248/1992 Sb. přispěl k nastartování rozvoje sektoru kolektivního investování v České republice. Po celou dobu své existence nicméně zůstávala jeho úprava kusá a neplně kompatibilní s požadavky evropského práva. Ve světle přiblížení právního řádu České republiky v souvislosti s jejím vstupem do Evropské unie byl zákon o investičních společnostech a investičních fondech zrušen a s účinností k 1. květnu 2004 nahrazen novým předpisem – zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zákon o kolektivním investování tak primárně představoval prostředek pro transpozici tehdejší evropské směrnice upravující správní a právní předpisy v oblasti kolektivního investování (směrnice 85/611/EHS ve znění směrnic ji měnících)

S účinností od 19. srpna 2013 byl původní Zákon o kolektivním investování nahrazen Zákonem o investičních společnostech a investičních fondech, tzv. ZISIF a dalšími souvisejícími právními předpisy. ZISIF vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. 7. 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. 11. 2010 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. 6. 2011 o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD), z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. 4. 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. 4. 2013 o evropských fondech sociálního podnikání. (EuSEF).

Legislativní základna

Regulace zahrnuje pravidla činnosti tuzemských investičních fondů a jejich obhospodařovatelů, administrátorů a depozitářů v souladu se směrnicemi UCITS a AIFMD.

Směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIMFD) reaguje na požadavek směřující k vytvoření harmonizovaného režimu pro nabízení investic do tzv. alternativních investičních fondů (AIF) na základě tzv. evropského pasu. Dobrovolné podřízení se směrnice AIMFD je však spojeno s vyšším stupněm regulace.

Informační povinnost